Víte že:
- Vývoj letadla pod označením XB-24 započal již v roce 1935. Stavba prototypu trvala další tři roky aby nakonec 29. prosince 1939 letadlo konečně vzlétlo.
- První dojmy byly rozporuplné především ve vztahu k obtížné pilotáži, ale dlouhý dolet a vysoké užitečné zatížení vyvolalo mimořádný zájem ze strany USAF.
- Bombardér dosahoval díky "Davisovu" štíhlému křídlu slušných rychlostí i v malé výšce a to z B-24 dělalo mimořádně kvalitní letadlo, které však nikdy nevykročilo ze stínu slavné B-17.
- Přes všechny klady i B-24 měla slabé místo. Spojenci neměli k dispozici stíhací letadla s dostatečně dlouhým doletem, aby mohla na dálkových misí poskytovat ochranu bombardérům.
- B-24 byla také ve srovnání s B-17 méně pohodlná. Posádky se také stěžovaly na věčný průvan a nesnesitelnou zimu kvůli nedostatečnému bodovému vytápění.
- Velkou výhodou byla speciální dvojitá vrata pumovnice, která umožňovala bez složitých úprav přeměnu bombardéru na dopravní a zásobovací letoun.
- Několik strojů bylo přestavěno na úspěšné lovce ponorek. Posádky vykonávaly zdlouhavé a monotóní hlídkovací mise v Pacifiku a tak si letadlo vysloužilo přezdívku "Pan Nuda".
- Na britské verzi označené jako Mk. III létaly u 311. bombardovací perutě také československé posádky.
- V mnoha verzích bylo vyrobeno v amerických továrnách 18 188 ks.
- Poslední kusy byly vyřazeny z výzbroje indického letectva až v roce 1968.
Technické parametry:
- rozměry: rozpětí křídel 33,53 m, délka 20,22 m, výška 5,46 m
- prázdná hmotnost 14 810 kg
- maximální vzletová hmotnost 27 216 kg
- pohonná jednotka 4x hvězdicový motor Pratt & Whitney R-1830-43 každý o výkonu 895 kW
- maximální rychlost 488 km/h
- stoupavost 22 minut do výšky 6 700 m
- maximální letová hladina 9 144 m
- dolet 3 701 m
- objem palivových nádrží 8 949 l
- výzbroj 7 443 kg pum + příďový kulomet Browning ráže 7,7 mm + 2x kulomet Colt-Browning M2 v horní věži + 4x kulomet Browning v ocasní věži a 2x kulomet Browning v bocích
Ze vzpomínek českoslevenského pilota B-24 Jaroslava Nováka:
,,Asi 2 km před cílem jsem dal palubnímu mechanikovi rozkaz a on fléru shodil. Vše se ozářilo! Na zlomek vteřiny včetně nás. Začalo peklo! K našemu zděšení jsme jasně rozpoznali těsně pod sebou čtyři německé torpédoborce, doprovázející ponorku, která plula uprostřed formace. Začali na nás pálit vším, co měli a vypadalo to, že musíme proletět ohnivou zdí. Řekl jsem si: Jardo, ty jsi úžasný vůl, nejdřív se chováš husarsky a neuvědomuješ si, že jsi do toho zatáhl dalších 7 lidí, kteří teď umřou! Střely z děl všech ráží směřovaly přímo na nás, ale vždy v poslední chvíli uhnuly naštěstí do strany nebo nahoru. Uvědomil jsem si, že naděje na přežití není žádná, dříve nebo později bude nás trefí a bude konec. Letěli jsme z boku přímo na ponorku. Klouzavý let ještě přidal na rychlosti. Alespoň jsme snížili pravděpodobnost zásahu nepřátelských střel. Rozprasky granátů nás stále doprovázely. Dělalo to pekelný rámus, neboť jak kulometné střely, tak části šrapnelů bubnovaly na naše kovové letadlo. Naše jediná šance byla v tom, že jsem letěli nízko pod 200 stop. Uprostřed formace nás protiletadlová děla nemohla přesně zaměřit v tak nízkém úhlu, proto všechny šrapnely vybuchovaly nad námi. S letadlem jsme dělali všechno možné i nemožné. Fléry zhasly a střelba ustala."
Návod na sestavení