Víte, že:
- Útočné dělo StuG III, nebo také SdKfz 142 bylo vyvinuto společností Daimler-Benz v roce 1938. Myšlenka samotná však vznikla o něco dříve a to na základě koncepce vytvořené Erichem von Mansteinem nazývané jako "Sturmartillerie".
- Pevná věž s kanónem ráže 75 mm byla navařená na podvozku a vaně slavného tanku Panzer III, což do značné míry zjednodušovalo servisní logistiku v těžkých polních podmínkách.
- Dle původního návrhu měla mít útočná děla otevřenou střechu, to se však během tankových zkoušek neosvědčilo.
- V prosinci roku 1942 započaly německé továrny s výrobou modernizované verze G, která byla osazena výkonnějším kanónem, zaměřovačem a střešním kulometem se sklopnými štíty. Největší změnou však prošla kabina stroje. Hranaté linie byly nahrazeny, kabina rozšířena a sešikmeny boky. Úpravy měly zvýšit ochranu posádky, umožnit instalaci moderní rádiostanice a zvýšit počet uskladněné munice.
- Začátkem března 1943 rozhodl německý úřad pro vyzbrojování o instalaci dodatečného 30 mm bočního pancéřování, které mělo stroj i posádku ochránit před ruskými protitankovými puškami.
- Nově vyráběné Stugy byly opatřeny 70 kg antimagnetické barvy Zimmerit.
- Nezávisle na instrukcích zbrojního úřadu polní mechanici dále posilovali pancéřování a k vidění byly i stroje osazené nálitky z betonu.
- Po změnách na východní frontě StuGy plnily spíše obranné úkoly a k tomu měla pomoci instalace dýmovnic, které byly vymetány z vrhačů. Často však docházelo k jejich poškození a generovaný dým pronikal do kabiny v takové míře, že donutil posádku opustil vozidlo. Po bojových zkušenostech bylo od instalace dýmovnic upuštěnu.
- O výrobě verze s plamenometem Schwade bylo rozhodnuto na konferenci počátkem prosince 1943. Zprvu se uvažovalo o výrobě nových kusů, nakonec však bylo rozhodnuto o přestavbě Stugů, které se vracely na opravu. Celkem bylo vyrobeno 10 ks z toho byl jeden kus zničen požárem během transportu na frontu.
- Přes všechny drobné nedostatky byl StuG mimořádně účinnou zbraní a s počtem 10 001 vyrobených kusů patřil k nejrozšířenějšímu typu obněné německé techniky.
- Kořistní stroje používala také Československá armáda pod označením ShPTK 40/75N.
- Poslední kusy vyřadila z výzbroje finská armáda až v roce 1966.
Technické parametry:
- rozměry: délka 6,85 m, šířka 2,95 m, výška 2,16 m
- hmotnost 23 900 kg
- pancéřování 16-80 mm
- pohonná jednotka benzínový motor V-12 Maybach HL 120 TRM o výkonu 220 kW
- maximální rychlost 40 km/h
- objem palivových nádrží 310 l
- dojezd 165 km
- hlavní výzbroj kanón KwK 40 ráže 75 mm (54 ks munice)
- sekundární výzbroj kulomet MG 34 ráže 7,92 mm
- posádka 4
Ze vzpomínek velitele tanku Hanse Joachima Scholze 1943:
,,U Kurska jsme byli v ohni z obou stran. Naše děla byla zaměřena na sovětské tanky, které se blížily zleva a zprava. Bylo to jako střílet do rybníka. Zničili jsme jeden tank za druhým, ale přicházeli stále další a další".
Návod na sestavení