Víte, že:
- Římské lodě třídy Bireme byly nejčastěji používaná plavidla 2. stolení n.l..
- Veslice byly lehce vyzbrojené, ale rychlé a obratné, vhodné k provádění rychlých přepadů.
- Typická Birema byla 24 m dlouhá, nicméně jsou zdokumentovány i lodě délek od 16 do 27 metrů.
- Ke spojování jednotlivých prken trupu používali stavitelé technologii známou jako pero-drážka. Do spojovaných prken byla vydlabána drážka, vložena dřevěná spojka (pero) a vše pojistil zatloukaný dřevěný kolík.
- Stavba takové lodě byla velmi náročná a drahá. Dílna se 40 tesaři stavěla plavidlo 150 dnů.
- Nejdražším a nejvzácnějším dílem na lodi byla lněná lana.
- Cena za jednu loď byla 40 - 50 000 Denárů. V přepočtu na dnešní ceny tedy asi 80 000 000 Kč.
- Loďstvo antického Říma postavilo pro markomanské války více než 300 plavidel. Spotřeba dřeva v okolí Neapole byla tak vysoká, že došlo k výraznému odlesnění krajiny, které je partné dodnes.
- Na přídi lodě bylo na čáře ponoru dřevěné beranidlo osazené u některých lodí kovovým hrotem.
- Římané používali poměrně jednoduchou, ale účinnou taktiku. Kolmým nárazem způsobili škody na trupu plavidla nepřítele, následně byl spuštěn sklápěcí můstek s kovovým hákem na spodní straně k zachycení napadené lodě.
- Zajímavostí je, že každá loď flotily fungovala nezávisle bez společného velení. Za osud lodě byl výhradně odpovědný její velitel Triérarchos.
- Velkou nevýhodou římských lodí byl nedostatek úložného prostoru pro zásoby a vodu. Jakýkoli další náklad výrazně snižoval stabilitu plavidla.
Technické parametry:
- rozměry: délka 27 m, šířka 3 m
- hloubka ponoru 1 m
- výtlak přibližně 1200 t
- posádka 40 osob
- pohonná jednotka 32 veslařů
- rychlost při veslování 6-8 km/h
- rychlost s napnutými plachtami 14-16 km/h
Římský zákon Rhodia de lactu:
,,Jeli loď neštěstím postižena, bouří, mělčinou, napadena, nebo z boží vůle jinak ohrožena je posádka povinna zaplatit škodu na nákladu do moře odhozeného pro záchranu lodě a životů, každý rovným dílem."
Návod na sestavení
