Konstrukční práce na novém letadle pomalu započaly již v roce 1952. V té době u amerického letectva sloužily stroje jako FH-1, Voodoo, nebo Crusader a jak letectvo, tak ani námořnictvo nemělo potřebu vyhledávat nové možnosti.
Naštěstí geniální konstruktér a vizionář Dave Lewis byl natolik předvídavý, aby dokázal odhadnout vývoj v letectví na následujících 30 let. Tedy až na jednu drobnost, o které si ještě povíme.
V roce 1953 začala dvojice konstruktérů D. Lewis a H. Barkey stavět několik prototypů na kterých měli ověřit nové nápady a technologie. To vše bez toho aniž by vláda Spojených států poskytla na nový projekt jakékoli finanční prostředky.
To se změnilo až v roce 1955, kdy společnost McDonnell odeslala nevyžádanou nabídku americkým úřadům s letounem nové konstrukce schopného operovat v jakémkoli počasí s 9 závěsníky pod křídly a trupem. O 6 týdnů později se nabídka dostala na stůl zkušenému důstojníkovi US námořnictva pro vyzbrojování a ten okamžitě pochopil co se podařilo lidem v McDonnell stvořit.
Zlomovým okamžikem byla objednávka dvou prototypů tehdy ještě pod označením XF4H-1 a pět předvýrobních kusů.
Zalétání prototypů probíhalo od 27. května 1958 a nutno říci, že nebylo bez potíží. Bylo nutné přepracovat sání vzduchu a napojení jednotlivých dílů potahu trupu. Bohužel jeden z prototypů byl při havárii ztracen.
Sériová výroby byla zahájena koncem roku 1958 a zajímavostí je, že interní název výrobce letounu byl Satan, nebo Mithras a v dokumentaci jako Model 98. V USAF stíhačkám říkali Spectre a tak pro velké zmatky došlo ke sjednocení jména na dnes známé Phantom II.
Americkému letectvu se na rozdíl od námořnictva do nákupu Phantomů moc nechtělo. Zasáhnout musel tehdejší ministr obrany Rober McNamara. Po srovnávacích testech muselo letectvo uznat, že Phantom zcela převyšuje vše, co ve výzbroji má.
Důkazem je také 16 světových rekordů, kterých stroje F-4 dosáhly.
Ona zapomenutá drobnost, kterou jsme zmínili výše, byla absence palubního kanónu. Obecně se mělo za to, že doba tradičních vzušných soubojů skončila a boj bude probíhat na dálku. Realita vietnamské války vyvedla všechny z omylu.
Patrně nejznámější posádkou Phatntomů II byl kapitán Louis Page a poručík John C. Smith, kteří sestřelili první severovietnamský MiG.
V několika verzích bylo vyrobeno více než 5 000 ks.
Většina letadel byla vyřazena v roce 1996, ale několik kusů stále zůstává ve službě.
Technické parametry:
rozměry: rozpětí křídel 11,71 m, délka 19,2 m, výška 5,03 m
prázdná hmotnost 13 397 kg
maximální vzletová hmotnost 27 965 kg
pohonná jednotka 2x proudový motor General Electric J79 o tahu 79,6 kN
maximální rychlost 2 389 km/h
stoupavost 312 m/s
maximální letová hladina 18 975 m
maximální dolet 3 065 km
objem palivových nádrží 7 549 l + 12 627 l v přídavných nádržích
výzbroj 1x šestihlavňová kanón M61A1 Vulkan a až 8 480 kg zbraní v závěsnících
Plukovník Robin Olds 2. ledna 1967:
,,Severovietnamským Migům se moc do vzduchu nechtělo a tak jsme je museli vylákat. Předstírali jsme letový profil pomalých bombardérů F-105 Thunderchief a zabralo to. Migy s vidinou snadného vítězství vtrhly do našeho prostoru s drzostí a razancí. Patrně si myslely, že bude za chvilku hotovo. A bylo. Ten den jsme sestřelili 7 Migů a zbytek utekl."
