Víte, že:
- Konstrukční základ lokomotivy BR 03 vychází z původně pruského modelu T 20 vyvinutého již v roce 1920.
- První lokomotivy byly určeny k provozu na tratích s náročným sklonem Halberstadt - Blankenburg. Aby nedocházelo ke ztrátě adheze a snižování účinku brzd během klesání s plně naloženou soupravou je stroj vybaven tzv. Riggenbachovou protitlakovou brzdou.
- Lokomotiva osvědčené konstrukce s trámovým rámem, skříňovým kotlem s pohonem třetí spřažené nápravy byla nejsilnější tendrovkou své doby.
- Říšské dráhy DRB provozovali od roku 1922 celkem přes 200 ks.
- Během německé válečné mašinérie byly plně naložené vlaky tažené lokomotivou BR 03 odesílány na východní frontu. Některé kusy byly opatřeny šedým nátěrem pro maskování v zimní ruské krajině.
- Zajímavostí je, že některé lokomotivy byly experimentálně vybaveny aerodynamickým opláštěním jenž se však v běžném provozu nepoužívalo.
- Stroj s evidenčním číslem 03 273 byl vyroben jako odlehčená varianta pro tratě s nižší únosností. První zaváděcí jizda se uskutečnila 6. února 1937 na trati Wuppertal - Langerfeld.
- Po druhé světové válce a se vznikem NDR zůstalo pod sovětskou okupační správou 24 ks z toho přibližně 10 přestavěno na vytápění olejem.
- Poslední kus byl vyřazen z provozu až v roce 1981. Nicméně jedna lokomotiva ještě několik let sloužila jako vyhřívání opravárenských dílen v Kamenzu.
Technické parametry lokomotiva: 
- rozměry: délka 23,9 m, výška 4,4m, rozchod 1435mm
- hmotnost 99 600 kg
- plocha topeniště 193,7 m²
- pohon parní ústrojí o výkonu 1 192 kW při tlaku páry 16 bar
- maximální rychlost 120 km/h
- trakční síla 11 500 kg
- maximální hmotnost tažené soupravy 635 000 kg
- posádka 3
Technické parametry tendr:
- délka 11,1 m
- celková hmotnost 70 000 kg
- zásoba vody 32 m³
- zásoba uhlí 11 - 22 tun (dle typu)
- maximální schválená rychlost 120 km/h
Ze vzpomínek Kamila Nowaka 1979:
,,Doplnění vody do 03 nám obvykle zabralo tak 20 až 30 minut. Zatím, co topič dohlížel na naplnění zásobníku, mojí povinností bylo obejít mašinu a zkontrolovat její stav a dohlédnout na náklad. Zásoba vody stačila na ujetí asi 200 km a tak jsme celý proces opakovali několikrát za den. Od jara do podzimu byla služba na mašině vlastně docela příjemná. Za to v zimně na nás čekaly různé nástrahy. Snad nejhoší byla trať z Varšavy do Terespolu. V prvních měsících po válce chybělo úplně všechno, Ti co přežili válečné běsnění trpěli hladem a zimou. Když jsme dorazili s nákladem na otevřené nádraží v Terespolu okamžitě se na nás vrhly davy zoufalých lidí. Byl to smutný pohled."
Návod na sestavení
