Francouzský stíhací letoun Dewoitine D.520 COBI 5734 - World War II
výrobce:
COBI
katalogové číslo:
COBI-5734
EAN:
dostupnost:
Skladem-ihned k odeslání (2 ks)
cena bez DPH:
557 Kč
674 Kč
Víte, že:
Mladý 28letý inženýr Emil Dewoitine nebyl spokojený s náplní práce u svého zaměstnavatele Latecoere a tak založil vlastní společnost Les Avions Dewoitine, kde mohl stavět svoje vysněné stíhačky.
Za méně než rok sestrojil první letadlo D.1., které se stalo držitelem mnoha rekordů.
V roce 1934 se Emil Dewoitine přihlásil do soutěže o nový stíhací letoun vypsanou francouzským ministerstvem letectví.
Nový letoun poprvé vzlétl 2. října 1938, ale prototyp nedosahoval očekávaných výkonů a tak bylo nutné vrátít se zpět k rýsovacím prknům.
Po úspěšných úpravách započala na podzim 1939 sériová výroba, kterou přerušilo až obsazení továrny Němci v listopadu 1942.
První letadla byla armádě dodána 12. května 1940 a hned druhý den zasáhla úspěšně do bojů v Cannes-Mondelieu.
Celkem bylo vyrobeno v různých verzích 905 ks.
Druhým nejúspěšnějším letcem na strojích Dewotine byl československý pilot seržan Václav Cukr.
Seržant V. Cukr byl mimořádně nadaný pilot, který se během bitvy o Francii pustil sám do souboje s přesilou 12 Messerschmittů Bf 110, kdy sestřelil dva německé piloty a pozorovací balón.
Po návratu z boje na domovské letiště napočítali mechanici na letadle českého pilota 127 zásahů z kulometu a 2 z kanónu. Nikdy dříve se ještě nepodařilo žádnému pilotovi přistát s tak poškozeným letadlem.
Po dalším vzdušném souboji ve Francii byl V. Cukr nucen nouzově přistát a téměř přišel o život, když se francouzská pozemní hlídka domnívala, že jde o sestřeleného německého pilota.
Hned den poté byl těžce raněn střelou do hlavy při útoku na skupinu JU-87. Těměř slepý pilot ještě stačil jeden nepřátelský letoun sestřelit a s vypětím posledních sil se vrátit do bezpečí.
Po obsazení Francie ještě nedoléčený pilot uprchl přes severní Afriku do Británie, aby se mohl účastnit dalších bojů.
Následky četných zranění se projevovaly čím dál častěji a Václav Cukr musel vyměnit bojové mise za pozici leteckého instruktora.
Jeho kariéra ve vzduchu skončila nehodou, kdy 4. července 1943 do letadla V. Cukra narazil v mracích nezkušený pilot Spitfiru. Václavovi se podařilo z hořícího stroje vyskočit, ale při výšce 100 metrů se nestačil padák zcela otevřít. Pád zbrzdila koruna stromu. Při pádu utrpěl pilot mnoho řezných a bodných zranění od větví stromu a zlomeniny téměř všech kostí v těle včetně páteře a naděje na přežití byla velmi nízká.. Ze všech zranění se Václav Cukr zotavil.
Za hrdinské činy Václav Cukr obdržel vysoké francouzské vyznamenání Croix de Guerres, ale místo zasloužené úcty za hrdinství, čelil v Československu po roce 1948 pronásledování komunisty.
Václav Cukr tak patří do velké skupiny 2 500 zapomenutých Československých hrdinů.
Technické parametry:
rozpětí křídel 10,25 m, délka 8,75 m, výška 2,60 m
hmotnost (prázdný stroj) 2 090 kg
maximální vzletová hmotnost 2 780 kg
pohonná jednotka benzínový 12 válcový motor Hispano-Suiza 12Y-49 o výkonu 950 k
maximální rychlost 560 km/h
stoupavost 14,3 m/s
dolet 1250 km
dostup 10 000 m
výzbroj 4x kulomet MAC 1934 ráže 7,5mm + kanón HS.404 ráže 20 mm