Francouzský stíhací letoun Dewoitine D.520 COBI 5734 - World War II

Víte, že:

• Mladý 28letý inženýr Emil Dewoitine nebyl spokojený s náplní práce u svého zaměstnavatele Latecoere a tak založil vlastní společnost Les Avions Dewoitine, kde mohl stavět svoje vysněné stíhačky.
• Za méně než rok sestrojil první letadlo D.1., které se stalo držitelem mnoha rekordů.
• V roce 1934 se Emil Dewoitine přihlásil do soutěže o nový stíhací letoun vypsanou francouzským ministerstvem letectví.
• Nový letoun poprvé vzlétl 2. října 1938, ale prototyp nedosahoval očekávaných výkonů a tak bylo nutné vrátít se zpět k rýsovacím prknům.
• Po úspěšných úpravách započala na podzim 1939 sériová výroba, kterou přerušilo až obsazení továrny Němci v listopadu 1942.
• První letadla byla armádě dodána 12. května 1940 a hned druhý den zasáhla úspěšně do bojů v Cannes-Mondelieu.
• Celkem bylo vyrobeno v různých verzích 905 ks.
• Druhým nejúspěšnějším letcem na strojích Dewotine byl československý pilot seržan Václav Cukr.
• Seržant V. Cukr byl mimořádně nadaný pilot, který se během bitvy o Francii pustil sám do souboje s přesilou 12 Messerschmittů Bf 110, kdy sestřelil dva německé piloty a pozorovací balón.
• Po návratu z boje na domovské letiště napočítali mechanici na letadle českého pilota 127 zásahů z kulometu a 2 z kanónu. Nikdy dříve se ještě nepodařilo žádnému pilotovi přistát s tak poškozeným letadlem.
• Po dalším vzdušném souboji ve Francii byl V. Cukr nucen nouzově přistát a téměř přišel o život, když se francouzská pozemní hlídka domnívala, že jde o sestřeleného německého pilota.
• Hned den poté byl těžce raněn střelou do hlavy při útoku na skupinu JU-87. Těměř slepý pilot ještě stačil jeden nepřátelský letoun sestřelit a s vypětím posledních sil se vrátit do bezpečí.
• Po obsazení Francie ještě nedoléčený pilot uprchl přes severní Afriku do Británie, aby se mohl účastnit dalších bojů.
• Následky četných zranění se projevovaly čím dál častěji a Václav Cukr musel vyměnit bojové mise za pozici leteckého instruktora.
• Jeho kariéra ve vzduchu skončila nehodou, kdy 4. července 1943 do letadla V. Cukra narazil v mracích nezkušený pilot Spitfiru. Václavovi se podařilo z hořícího stroje vyskočit, ale při výšce 100 metrů se nestačil padák zcela otevřít. Pád zbrzdila koruna stromu. Při pádu utrpěl pilot mnoho řezných a bodných zranění od větví stromu a zlomeniny téměř všech kostí v těle včetně páteře a naděje na přežití byla velmi nízká.. Ze všech zranění se Václav Cukr zotavil.
• Za hrdinské činy Václav Cukr obdržel vysoké francouzské vyznamenání Croix de Guerres, ale místo zasloužené úcty za hrdinství, čelil v Československu po roce 1948 pronásledování komunisty.
• Václav Cukr tak patří do velké skupiny 2 500 zapomenutých Československých hrdinů.

Technické parametry:

• rozpětí křídel 10,25 m, délka 8,75 m, výška 2,60 m
• hmotnost (prázdný stroj) 2 090 kg
• maximální vzletová hmotnost 2 780 kg
• pohonná jednotka benzínový 12 válcový motor Hispano-Suiza 12Y-49 o výkonu 950 k
• maximální rychlost 560 km/h 
• stoupavost 14,3 m/s
• dolet 1250 km
• dostup 10 000 m
• výzbroj 4x kulomet MAC 1934 ráže 7,5mm + kanón HS.404 ráže 20 mm
• posádka 1 osoba