Německé samohybné útočné dělo / plamenomet Sturmgeschütz III Ausf. F/8 COBI 2286 - World War II 1:35

Víte, že: 

• Útočné dělo StuG III, nebo také SdKfz 142 bylo vyvinuto společností Daimler-Benz v roce 1938. Myšlenka samotná však vznikla o něco dříve a to na základě koncepce vytvořené Erichem von Mansteinem nazývané jako "Sturmartillerie".
• Pevná věž s kanónem ráže 75 mm byla navařená na podvozku a vaně slavného tanku Panzer III, což do značné míry zjednodušovalo servisní logistiku v těžkých polních podmínkách.
• Dle původního návrhu měla mít útočná děla otevřenou střechu, to se však během tankových zkoušek neosvědčilo.
• V prosinci roku 1942 započaly německé továrny s výrobou modernizované verze G, která byla osazena výkonnějším kanónem, zaměřovačem a střešním kulometem se sklopnými štíty. Největší změnou však prošla kabina stroje. Hranaté linie byly nahrazeny, kabina rozšířena a sešikmeny boky. Úpravy měly zvýšit ochranu posádky, umožnit instalaci moderní rádiostanice a zvýšit počet uskladněné munice. 
• Začátkem března 1943 rozhodl německý úřad pro vyzbrojování o instalaci dodatečného 30 mm bočního pancéřování, které mělo stroj i posádku ochránit před ruskými protitankovými puškami.
• Nově vyráběné Stugy byly opatřeny 70 kg antimagnetické barvy Zimmerit. 
• Nezávisle na instrukcích zbrojního úřadu polní mechanici dále posilovali pancéřování a k vidění byly i stroje osazené nálitky z betonu.
• Po změnách na východní frontě StuGy plnily spíše obranné úkoly a k tomu měla pomoci instalace dýmovnic, které byly vymetány z vrhačů.  Často však docházelo k jejich poškození a generovaný dým pronikal do kabiny v takové míře, že donutil posádku opustil vozidlo. Po bojových zkušenostech bylo od instalace dýmovnic upuštěnu.
• O výrobě verze s plamenometem Schwade bylo rozhodnuto na konferenci počátkem prosince 1943. Zprvu se uvažovalo o výrobě nových kusů, nakonec však bylo rozhodnuto o přestavbě Stugů, které se vracely na opravu. Celkem bylo vyrobeno 10 ks z toho byl jeden kus zničen požárem během transportu na frontu.
• Přes všechny drobné nedostatky byl StuG mimořádně účinnou zbraní a s počtem 10 001 vyrobených kusů patřil k nejrozšířenějšímu typu obněné německé techniky.
• Kořistní stroje používala také Československá armáda pod označením ShPTK 40/75N.
• Poslední kusy vyřadila z výzbroje finská armáda až v roce 1966.

Technické parametry:

• rozměry: délka 6,85 m, šířka 2,95 m, výška 2,16 m
• hmotnost 23 900 kg
• pancéřování 16-80 mm
• pohonná jednotka benzínový motor V-12 Maybach HL 120 TRM o výkonu 220 kW
• maximální rychlost 40 km/h
• objem palivových nádrží 310 l
• dojezd 165 km
• hlavní výzbroj kanón KwK 40 ráže 75 mm (54 ks munice)
• sekundární výzbroj kulomet MG 34 ráže 7,92 mm
• posádka 4

Ze vzpomínek velitele tanku Hanse Joachima Scholze 1943:

,,U Kurska jsme byli v ohni z obou stran. Naše děla byla zaměřena na sovětské tanky, které se blížily zleva a zprava. Bylo to jako střílet do rybníka. Zničili jsme jeden tank za druhým, ale přicházeli stále další a další".